Slovensko (stát)

Slovensko – informace o státu

Země	Slovensko
Oficiální název	Slovenská republika
Hlavní město	Bratislava
Kontinent	Evropa
Rozloha	49 033 km2
Počet obyvatel	5 415 949 (2013)
Vznik státu	1. 1. 1993
Nejvyšší hory	Gerlachovský štít 2655 m
Nejdelší řeky	Dunaj 2850 km (v zemi 172 km), Váh 389 km
Státní zřízení	pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Největší města	Bratislava (hl. město) 455 000, Košice 242 000, Nitra 95 000
Úřední jazyk	slovenština
Etnický původ/Národnostní složení	Slováci 83,5%, Maďaři 10,7%, Romové 4%, Češi 0,8%, ostatní 1%
Náboženská příslušnost	římští katolíci 60,5%, protestatné 8%, řečtí katolíci 3,3%, pravoslavní 0,7%, ateisté a bez vyznání 9,5%, ostatní 18%
Měna	1 koruna (Sk) = 100 halierov
Hrubý domácí produkt (HDP)	24 142 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel	74.73 let (2006)
Struktura HDP	zemědělství, lesnictví a rybolov 7%, těžba a průmysl 38%, stavebnictví 4%, služby 51%

Slovensko – sousední státy

Vlajka	Stát	Hlavní město	Rozloha	Populace
	Česko	Praha	78 866 km2	10 513 800
	Maďarsko	Budapešť	93 032 km2	9 906 000
	Polsko	Varšava	312 685 km2	38 502 396
	Rakousko	Vídeň	83 858 km2	8 504 850
	Ukrajina	Kyjev	603 700 km2	45 426 200

Referát

V lednu 1993 získalo Slovensko po tisíci letech úplnou samostatnost, aby čelilo ještě větším problémům než v rámci Československa. Také jeho výhodná geografická poloha by se zejména v souvislosti s uklidněním situace na Balkáně a v republikách bývalého SSSR výrazně posílila.

Přírodní poměry

Více než polovinu plochy Slovenska zaujímají hory. Všechna pohoří patří ke karpatské soustavě alpsko-himalájského horskéh osystému. Karpaty se táhnou ve velkém oblouku od Bratislavy (Malé Karpaty) podél hranic s Českou republikou (Bílé Karpaty, Javorníky) a Polskem až k hranicím s Ukrajinou. Sedimentární Slovenské Beskydy na východě mezi sebou uzavírají žulové Vysoké Tatry s výraznou ledovcovou modelací.

Na jih od nich se táhnou další krystalická pohoří Nízkých Tater a Slovenského rudohoří obklopená bizarními pásmy hor budovaných vápenci a dolomity a ještě více na jihu sopečnými horninami. Mezi nimi se rozkládají vesměs nízko položené kotliny. Slovenský kras poblíž hranice s Maďarskem představuje největší krasové území ve střední Evropě. Z rozsáhlé Panonské nížiny v Maďarsku zasahuje na )zemí západního Slovenska úrodná Podunajská nížina. Na východě je jejím výběžkem Východoslovenská nížina v povodí řeky Tisy. Celá oblast je bohatá na minerální prameny. Naprostá většina Slovenska je odvodňována přítoky Dunaje (nejdelší je Váh) do Černého moře.

Podnebí na Slovensku je pod silnějším vlivem kontinentality než v Česku. Léta jsou v průměru teplejší a zimy studenější, i když maximální rozpětí absolutních teplot je dokonce o něco nižší. Výrazně se uplatňuje nadmořská výška a členitost terénu. Nejvyšší teploty (červencový průměr je vyšší než 20°C) a nejnižší srážky se pohybují mezi 1200–2000 mm (v Tatrách).

Hospodářství

Zranitelnější slovenská ekonomika si rozdělením Česko-Slovenska situaci ještě zkomplikovala a na řešení vážných problémů má méně prostředků než dříve.

Zemědělství, které má k dispozici polovinu plochy země (třetinu tvoří orná půda) zaměstnává 11% pracujících. Rostlinná výroba výrazně koncentrovaná v Podunajské, případně Východoslovenské nížině, pěstuje především obilniny (pšenice, ječmen, kukuřice), dále cukrovku a brambory. Významná je produkce zeleniny (zelí, rajčata a papriky) a vína, méně ovoce a tabáku.

Důležitou živočišnou výrobou je chov prasat a skotu, obnovil se chov ovcí. Velmi významná je těžba dřeva z lesů, které po Finsku a Švédsku pokrývají největší díl země.

Nevýhodou je nedostatek paliv. Těží se pouze omezené množství nekvalitního hnědého uhlí a lignitu. Ropa, zemní plyn i část elektřiny se musejí dovážet. Polovinu produkce elektřiny zajišťuje starší jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice. Také proto Slovensko lpí na dostavbě vodního díla Gabčíkovo. V malém množství se těží rudy železa, mědi, zinku a rtuti. Významnější je těžba vápence a magnezitu.

Díky poválečné industrializaci je nejdůležitějším odvětvím hutnictví železa, soustředěné v Košicích. Největším spotřebitelem oceli byl rozsáhlý zbrojní průmysl, který prodělává složitý proces konverze, ale i výroba nákladních automobilů a další těžké techniky. V provozu je velká hliníkárna i závody barevné metalurgie. Problémy má průmysl elektrotechnický (výroba televizorů, praček a ledniček), který pracoval pro československý trh. Velmi důležitá je petrochemie v Bratislavě a navazující výroba umělých hnojiv, vláken a pneumatik. Významná je také produkce cementu, celulózy a papíru. Poněkud lepší pozici má výroba oděvů a obuvi.

Doprava je soustředěna v Podunajském koridoru a v údolí velkých řek. Mezinárodní přepravě surovin slouží železniční trať Čierna nad Tisou-Ostrava. Bratislava je důležitý železniční, silniční uzel s přístavem i letištěm. Cestovní ruch nepřináší očekávané příjmy.